Nemocnice v Ústí nad Orlicí

dětské oddělení

generální projektant: ateliér DOMY
autoři: ing.arch.Jan Líman, ing.arch. Michal Juha, ing.arch. Michal Topinka, ing. arch. Danica Havlíková

Výtvarné řešení prostor 1.NP a 2.NP
autor: Adriana Skálová
ÚVOD

Do tohoto projektu jsem byla zapojena začátkem tohoto roku ve chvíli, kdy byla hotova hrubá stavba. O své práci a záměrech mě informoval pan primář dětského oddělení, Velký iniciátor celé akce, poté páni architekti, autoři budovy, a nakonec při mé návštěvě ostatní lékaři, sestřičky a vychovatelé z dětské nemocnici v Ústí nad Orlicí. Mohla jsem si tedy udělat jakýsi obraz provozu a potřeb nemocnice a hlavních záměrů architektonického řešení, a z nich vycházet při navrhování nových výtvarných prvků.

OBECNÉ ARCHITEKTONICKÉ A VÝTVARNÉ ŘEŠENÍ

Nová budova má tři nadzemní podlaží a moje práce se týká těchto dvou:
1.NP je určeno pro děti od 4 do 18 let
2.NP pro děti do 4 let.

V obou podlažích architektonického řešení je počítáno s co nejotevřenějším prostorem, kde řada lůžkových dětských pokojů (8 na každém patře) bude otevřena na východ jednak ven (terasami), do okolního otevřeného kopcovitého terénu, jednak propojena "verandami" s velkorysou ústřední halou oddělení. Má představa, jak podtrhnout tuto koncepci, byla vytvořit v hale jakési "korzo", tepnu, kudy probíhá život, kterého se lze zúčastnit aktivně, anebo mu přihlížet z verand, při zachování většího klidu v pokojích. Ústřední tepna se pak rozšiřuje do dvou náměstí a život na verandách je zdůrazněn jižanskými houpacími křesly.

1) Hlavní výtvarný a hrací prvek se odehrává již v podlahách, které jsou navrženy z přírodního linolea, intarzovaného do velkých barevných zvlněných ploch (voda + souš). Podlaha slouží k orientaci, k základní dětské hře "chodím po souši", anebo "plavu ve vodě", a také by měla svou barevností příjemně naladit děti.

2) Barevné řešení: celá dlouhá západní stěna vnitřní halz objektu bude v hodně syté terakotě, ostatní stěny bílé, zárubně i dveře světle šedé, stropy bílé; v pokojích navrhuji jemnou škálu pastelových odstínů (každý pokoj jiný odstín), od teplých světlých okrů a žlutí (pro děti úzkostné, které se spíš potřebují schovat do náručí, "zahřát") až po světle modré (pro děti, které potřebují spíš uklidnit, "ochladit").

3) Na náměstí patří také zeleň, kterou bych chtěla hojně uplatnit ve větších dřevěných truhlíkách a na konzolách; ráda bych použila zkušenosti z aromaterapie a vysázela také vonné nealergizující byliny (mateřídoušku, šalvěj, tymián, levanduli atd). Při dobré péči o rostliny věřím, že by se mohlo změnit i mikroklima (např.vlhkost vzduchu), nehledě na nesporný životodárný a estetický vliv rostlin.

4) Pro výtvarné prvky, hry a sezení jsem zvolila jako hlavní materiál dřevo, doplněné jinými přírodními materiály.

5) V 1.NP, v nejsevernějším výběžku, je navržena třída, která slouží jako skutečná učebna pro větší děti a pro menší děti jako školka. Jde o místnost o ploše cca 90 m2, kterou navrhuji příčně přepažit lehkou polopříčkou, sestavenou z nepravidelně rozložených dřevěných kontejnerů, o výšce cca 2 m. Tím se částečně oddělí severní učebna od jižní herny a současně se vyřeší ukládání školních i školkových pomůcek.

6) V 2.NP, nad třídou, je navržena JIP. Vzhledem k náročnosti prostředí navrhuji jen pár výtvarných prvků, které by ani nepřekážely, ani nevadily, jen barevně doplňovaly vzdušnost prostoru. Jde o 3 šité stahovací závěsy (prací) na výsuvných tyčích, které budou oddělovat jednotlivé postele, a o šité kapsáře (rovněž z pracího materiálu), které budou umístěny v záhlaví středních a malých dětských postelí. Dále navrhuji, aby stěny byly vymalovány velmi vzdušnou modří (lépe se dýchá) a nábytek z přírodního dřeva (vylehčení prostoru).

FIKTIVNÍ PROCHÁZKA NOVÝM DĚTSKÝM ODDĚLENÍM

Hlavní vstup do budovy je na úrovni 2.NP. Vejděme tedy a já Vás provedu naší společnou vizí.

Nacházíme se v hale příjmu. Hned po levé ruce je k dispozici nástěnný sklápěcí věšák z ohýbaného přírodního dřeva. Vpravo, u prosklené stěny, jsou okolo pilířů umístěny lavice z přírodního dřeva s truhlíky za opěradlem. Na pilířích jsou na konzolách rozmístěny květníky. Stěna působí dojmem zahrady, do které si můžeme sednout a čekat.

Na protější stěně jsou dětské dřevěné interaktivní hry: "pelikán" a "šneci" a korková nástěnka s malovaným rámem s informacemi. Podlaha připomíná řeku s kamením a vlnitým břehem. Od stropu můžou viset papírové origami (dětská práce - obměnitelná).

Tato hala je prosklenými dveřmi spojena s další halou, komunikační, kde se nachází výtah, schodiště a vstup na JIP. Na podlaze řeka dál oblévá kamení a břehy, je tu další nástěnka, lavice a věšák. Tento prostor je však hlavně průchozí , a proto pojďme hned dál.

Za další prosklenou stěnu se rozprostře celý velký prostor ústředního korza. Hned před námi je strom - pilíř, obklopen ze všech čtyř stran dřevěnou lavicí s truhlíky za opěradly, obrostlý zelení. Vlevo je náměstí s lodí, šikmo za stromem ostrov s domečkem, podél severní stěny galerie pro diváky, a vpravo, podél verand, je dlouhá hrací stěna.

Navštivme napřed náměstí s lodí. Dva stávající pilíře jsou pruhované stožáry dřevěné oválné lodi, 6 x 3 m (vysoká 60 cm). Boky lodě zvenčí jsou lavice s úložnými prostory, zevnitř je loď měkká, "vypolstrovaná", z molitanových kostek s barevnými látkovými potahy (dají se vyprat v pračce). Do lodi vedou schůdky se zábradlím a uvnitř je plno hraček a knížek. Malé děti se tu mohou válet, hrát si, lézt, či se třeba schovávat.

Na náměstí s lodí je také "biograf" (dřevěná plochá malovaná plastika s okénky a s otočnými kotouči na principu orloje - velikost cca 1,80 x 1,00 m) a okolo pilíře při prosklené stěně opět sezení s květinovými truhlíky.

V podlaze je intarzovaná větrná růžice určující světové strany.

Vraťme se teď na ostrov s domečkem, který je vyroben ze samých posuvných stěn, rolet, markýz; dá se otevírat, zavírat, sklápět a odklápět a je přitom japonsky jednoduchý a téměř jenom bílý. V domečku se dá bydlet, ale také hrát divadlo, a to už nás sledují diváci z dvoupodlažního hlediště naproti.

Když pak odejdeme z ostrova, můžeme navštívit červenou ponorku, prohlédnout si, jak vypadá uvnitř, vytáhnout periskop a zavířit kormidlem.

Hned za rohem se pak rozprostírá 24 m dlouhá stěna, oddělující korzo od verand. Tady si můžete roztočit skákající delfíny, jezdit si s loděmi, dívat se do kulatého kajutového okénka, chodit s langustou po mořském dně, či roztočit kolotoč ledňáčků, aby si ulovili ryby.

Když už pak budou děti moc unavené, sednou si svým rodičům na klín a společně se budou houpat v houpacích thonetovských křeslech na verandách, dokud neusnou ...

Zatímco malé děti spí, navštivme oddělení větších dětí. Tady je věkové rozmezí skutečně značné. Jsou tu malí špunti, ale také již osmnáctiletí - nelehké řešení.

Na podlaze stále teče řeka, ale chodí se přes ní důstojně přes "můstky", nikoliv skákáním přes kameny.

I zde máme vítací strom se sezením, obrostlý zelení, a také náměstí s lodí, umístěné totožně jako v horním patře, avšak vnitřek lodi není z měkkých polštářů, jsou zde naopak lavice a skutečné podpalubí. Dá se tu sedět, číst, psát, kreslit, či si hrát.

Větší děti asi víc zaujme "internetová kavárna", která se rozprostírá hned za stromem. Jsou tu kulaté stolky se stohovatelnými či rozkládacími židlemi, u stěn několik stolů s počítači. Asi na 2 stolech budou umístěny slunečníky, k dispozici budou časopisy a noviny.

Navrhuji, aby stěny kavárny mohly sloužit k výstavám (obměňujícím se), např. hlavně fotografií, výtvarných prací dětí - interních, výtvarných prací různých organizací, výtvarných škol atd. Kavárna by pak skutečně byla jakýmsi zajímavým kulturním střediskem.

Navrhuji, aby byla zavedena tradice, že každé dítě před odchodem z nemocnice vystřihne, slepí, či složí závěsnou papírovou hračku, kterou do kavárny od stropu samo zavěsí. (Systém lehkých dřevěných kolotočů.).

Uzdravené dítě pak odejde domů, ale na nemocnici - věřím - nebude nikdy vzpomínat ve zlém.

ROZŠÍŘENÍ PROJEKTU NA TERASY A NA PROSTRANSTVÍ OKOLO NEMOCNICE

Tento výtvarný návrh se týká prozatím pouze vnitřních prostor dětského oddělení. Rádi bychom však do výtvarného řešení zahrnuli také prostory teras před pokoji (venkovní nábytek, závěsné pohyblivé výtvarné a zvulové prvky, slunečníky atd) a přilehlou část zahrady, v které se nemocnice nachází (kolotoče, prolézačky, venkovní sezení atd). V obrázkové části Vám představujeme několik návrhů, které by se daly realizovat.

duben 2001
Adriana Skálová

zpět